Jarní viremie kaprů (SVC - Spring viraemia of carp)

Neboli Viraemia vernalis cyprinorum, infekční vodnatelnost kaprů, akutní forma infekční vodnatelnosti. Do roku 1972 bylo toto onemocnění zahrnováno pod společný název infekční vodnatelnost. V roce 1971 však FIJAN a kol. zjistili, že infekční vodnatelnost zahrnuje jarní virové onemocnění a letní onemocnění jiné etiologie a navrhl pro virové onemocnění název jarní viremie kaprů. Onemocnění se vyskytuje ve všech evropských státech s chovem kaprů. U nás je choroba známá mnoho desetiletí. Pro svoji ekonomickou závažnost patří mezi sledované nákazy. U nás je jarní viremie zařazena v kategorii jiných hromadných onemocnění ryb.

Původce: Rhabdovirus carpio
Zamoření: nemocné ryby, pohlavní produkty, výkaly, infikovaná voda, významnými rezervoáry viru jsou kapřivci a pijavky
Nakažení (infikace): žáberní aparát ryb, poněvadž ve střevě je virus inaktivován (v klidu - blokován)
Vnímavost: kapr (jiné druhy kaprovitých), kapří násada nebo tržní ryby
Podmiňující faktory: teplota (10 - 20^oC; kritická teplota je 17^oC), kolísavost teploty vody, špatná kondice ryb, věk (2 - 3 roky), hladovění, tvorba specifických protilátek je navíc při nízkých jarních teplotách vody minimální, což dochází ke snižování obranyschopnosti ryb, při trvalejším vzestupu teploty nad 17^oC se onemocnění přestává šířit a hynutí nemocných ryb ustává, již alespoň týdenní oteplení vody nad 15^oC snižuje pravděpodobnost onemocnění
Průběh a vývoj choroby: akutní až chronický, akutní forma onemocnění je charakterizována rychlým průběhem nemoci hemoragickým syndromem a hromadným hynutím převážně na jaře, chronická forma je potom zjišťována v létě a na podzim u ryb, které přižily akutní stádium onemocnění a je charakterizována degenerativními změnami na vnitřních orgánech, četnými meziorgánovými srůsty, opouzdřenými cystami s exudátem nebo ascites s velkým množstvím zakaleného exudátu, virus napadá hlavně ledviny, střevo, játra a dále se rozšiřuje do dalších orgánů, průběh onemocnění je často komplikován sekundární bakteriální infekci (Aeromonas, Pseudomonas), k nakažení bakteriemi dochází střevem
Inkubační doba: 4 - 6 dní při teplotě vody 17^oC, při nižších teplotách i několik týdnů
Klinické příznaky: apatie, nepřijímají potravu, ztráta reflexů, poruchy plavání, shlukují se v tišinách, u břehu a u přítoku, nenormální poloha těla, hynou u dna, při chronické formě mají ryby reflexy zachovány a podle postižení nekoordinovaně plavou nebo zaujímají nenormální polohu těla
Patologické změny: při zevním ohledání mají postižené ryby zvětšenou dutinu tělní, vyhřezlou a překrvenou řiť, exoftalmus, drobné krváceniny v kůži, žábrách, svalovině, orgány dutiny tělní, které mohou být později anemické, anemie žaber, zježené šupiny, zánět pobřišnice, zánět střeva, ve střevě je šedobílá mukózní hmota, zvětšení orgánů dutiny tělní; v chronickém stádiu mramorovitá játra, meziorgánové srůsty, cysty s purulentním exudátem, deformace plynového měchýře a kostry, při subakutním stádiu onemocnění mívají zelenavě zbarvená játra a zvětšený žlučový váček
Diagnóza: posouzení situace, klinické a patologické změny, laboratorní potvrzení (přímá izolace a identifikace viru na tkáňových kulturách, imunofluorescence, elektronová mikroskopie, imunoperoxidázový test, ELISA), průkaz původce činí někdy potíže, protože protilátky, které se po několika dnech od začátku onemocnění začnou tvořit mohou ovlivnit vznik CPE, k laboratornímu vyšetření se zasílá 5 až 10 kusů nemocných ryb
Diferenciální diagnóza: SBI, erytrodermatitida, intoxikace - otrava (cyanotoxiny), které se mohou projevovat podobnými klinickými a patologickými změnami
Terapie (tlumení): přímá terapie ničící Rhabdovirus carpio není známá, ohroženým nebo nemocným obsádkám se mohou podávat pro potlačení sekundárních bakteriálních infekcí komplikující průběh choroby antimikrobiální látky (neomycin, oxytetracyklin, streptomycin, chinolony, sulfonamidy), v současné době se antibiotika rybám podávají především v krmivu, v ČR je současně době povolena a komerčně vyráběna medikovaná krmná směs RUPIN SPECIÁL obsahující již zmiňovaný oxytetracyklin, která se podává 4x - 6x v dávce 15 g.kg-1 živé hmotnosti v intervalu 3 dnů (při léčebném podávaní a trvalé teplotě vody nad 20^oC v intervalu 2 dnů), při preventivním podávání se aplikuje 4x - 6x, krmení ryb dalšími krmivy je třeba upravit tak, aby ryby zkonzumovaly medikované krmivo do 6 hodin od aplikace, podmínkou úspěchu této léčby je (kromě vnímavosti původce vůči zvolenému antibiotiku) přijímání potravy rybami!!!, imunoprofylaxe (vakcína) je problematická, neboť záleží na schopnosti rybího organismu vyprodukovat včas a v potřebném množství protilátky
Prevence: prevence jarní viremie spočívá ve vytváření optimálního životního prostředí rybám, dodržování četnosti a druhové skladby obsádek rybníků, dodržování uzavřeného výrobního cyklu v ucelených rybničních soustavách s vyhovující skladbou rybníků (výtažníky, hlavní rybníky, komory), dovozu ryb pouze ze zdravého prostředí a jejich odděleného chovu, alespoň po dobu jednoho roku, provádění pravidelného klinického a patologicko-anatomického vyšetření v měsících dubnu a květnu a podávání medikovaných krmiv po dosazení obsádky nebo po opětovném nasazení rybníka, ve kterém proběhlo onemocnění (medikované krmivo se v praxi podává často co nejdříve na jaře)

Následující je třeba brát pouze jako doporučení ve smyslu § 17b zákona č. 131/2003 Sb., aby mohl být chov považován za prostý SVC je třeba každoročně provést s negativním výsledkem klinické vyšetření násad (K2 a starších) v období dubna až května.
Opatření: opatření zahrnují především vymezení ohniska a ochranného pásma, uzávěru objektu a jeho označení výstražnou tabulkou, zákaz přemísťování jiker a ryb z ohniska a ochranného pásma, neškodné odstranění uhynulých ryb v ohnisku nákazy a v ochranném pásmu, podmínky dodávky ryb z objektu na trh, způsob dezinfekce objektů, technologických zařízení, dopravních prostředků a pracovních pomůcek
Zdolání nákazy: nákaza se prohlásí za zdolanou, jestliže po provedené dezinfekci a novém osazení objektů vnímavým druhem a věkovou kategorií ryb, nedošlo v pozorovací době k výskytu nákazy nebo podezření z ní při výše uvedených vyšetřeních, pozorovací doba je jeden rok

Poznámka: Ve starší literatuře byl jako samostatná nosologická jednotka uváděn infekční zánět plynového měchýře kaprů (Aerocystitis infectiosa cyprinorum, SBI - Swimm Bladder Inflammation, zánět plynového měchýře, onemocnění plynového měchýře). Toto onemocnění je však v současné době většinou autorů řazeno k jarní virémii. Zánět plynového měchýře jako samostatná nosologická jednotka byl poprvé popsán v roce 1962 na území bývalého Sovětského svazu a pod uvedeným názvem figuroval v odborné literatuře od roku 1964. Původce choroby (virus serologicky shodný s Rhabdovirus carpio) prokázali v roce 1974 BACHMANN a AHNE. Vzhledem k tomu, že je známo, že zánětlivé změny na plynovém měchýři mohou vyvolat i jiné rybí patogeny, např. bakterie z rodu Aeromonas a vývojová stádia myxosporeí z rodu Sphaerospora, je otázkou, které choroby byly pod tuto nosologickou jednotku zahrnovány. Změny na plynovém měchýři se v našich chovech kaprů vyskytovaly již před druhou světovou válkou. Většinou byly doprovázené atrofií zadního oddílu plynového měchýře.

Vysvětlivky:
Etiologie je nauka o vnitřních a zevních příčinách nemocí.
Chronická forma onemocnění je dlouhodobé strádaní nemocného živočicha, které končí většinou smrtí.
Akutní forma onemocnění je krátkodobé strádání živočicha, které končí většinou smrtí.
Subakutní forma onemocnění je rychlé onemocnění většinou bez příznaků, které končí rychlou smrtí.
Diferenciální diagnostika je vyloučení všech podobných nemocí a zjištění pravého onemocnění.
Hemoragie jsou krváceniny.
Rezervoár je přenášeč, který obsahuje stádia patogenů, které mu neškodí (viry, bakterie).
Exudát je hnis, výpotek, části nekrotických tkání apod.
Ascites je tekutina
Anemie je onemocnění, při němž je snížený počet erythrocytů (červené krvinky v mm3 krve), snížený obsah hemoglobinu (bílkoviny) v erythrocytech nebo snížený objem jednotlivých erythrocytů. Projevuje se blednutím, depigmentací.
Exoftalmus vystoupení (vysunutí) oka z očnice, oči jsou vykulené.
Atrofie je zmenšení, ztenčení normálně vyvinutého orgánu, tkáně, buňky.

411 165 LABE 18 A – PROBOŠTSKÁ JEZERA
  – MO Brandýs nad Labem – Stará Boleslav  96 ha
K revíru patří tůně, pískovny, slepá ramena a nádrže v povodí Labe 18:
 tůň v č. 6 v Prokopce  v k. ú. Čelákovice 1,0 ha
 Staré Labe   Stará Boleslav  2,0 ha
 Staroboleslavská   Stará Boleslav 1,0 ha
 Očko    Káraný  0,3 ha
 Laguna Káraný   Káraný  0,5 ha
 Borek   Borek  6,0 ha
 Proboštské propadliny   Borek 25,0 ha
 Proboštská jezera   Stará Boleslav 40,0 ha
 Vaňkovo jezero   Stará Boleslav  20,0 ha
 Bezejmenná tůň   Stará Boleslav 0,3 ha
 Černá tůň   Borek 0,2 ha
Na nádržích: Staroboleslavská, Staré Labe, Toušeň č. 6, Laguna a Očko Káraný je zakázána přívlač. Na revírech 411 050 a 411 165 Proboštská jezera omezen úlovek vyjmenovaných ryb uvedených v § 16 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 197/2004 Sb. na 50 ks za kalendářní rok celkem na obou re-
vírech MO ČRS Brandýs nad Labem dohromady. Na Proboštských propadlinách je z důvodu těžby omezení lovu ryb – zákaz lovu ryb ze břehu v prostoru úpravny písku a parkoviště lodí, a to do vzdálenosti 50 m od krajního zařízení nebo lodě. Lovící jsou povinni seznámit se u MO s momentálními podmínkami postupu těžby a bezpečného výkonu rybářského práva. Na tůni Staré Labe zákaz lovu ryb ze břehu areálu Houštka z důvodu veřejného zájmu. Míry ryb jsou stanoveny: kapr 40 cm, štika 60 cm, candát 50 cm, lín 25 cm. Kapr nad 70 cm (včetně) se musí bez prodlení a s maximální šetrností vrátit zpět do rybářského revíru, kde byl uloven. Na celém revíru platí povinnost použít při vylovování ryby podběrák. Ponecháním si dvou vyjmenovaných ryb uvedených v § 16 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 197/2004 Sb. končí denní lov ryb, i když nebylo dosaženo denního limitu 7 kg ulovených ryb.